Zhoršené postavení Šliků vůči královské moci v Čechách
Po smrti Ludvíka Jagellonského a Štěpána Šlika v bitvě u Moháče v srpnu 1526 se výrazně zhoršilo postavení Šliků vůči královské moci v Čechách. V osobě Štěpána Šlika přišel celý šlikovský rod o nejschopnějšího a politicky nejvlivnějšího z bratrů a navíc na trůn nastoupil mladý, energický a cílevědomý Ferdinand I. Habsburský. Šlikové sice disponovali mimořádnými příjmy z těžebních aktivit a provozu mincovny v Jáchymově, zároveň však bylo zřejmé, že celé podnikání stojí právně na vratkých základech a je jen otázkou času, kdy se panovník přihlásí o svůj podíl na zisku. Vždyť jáchymovská mincovna představovala ve 20. letech 16. století jeden z nejvýnosnějších evropských podniků svého druhu a ročně produkovala přes čtvrt milionu tolarů v tolarech a jejich dílech.
Nová dohoda s králem
Otázku oprávněnosti šlikovského mincovnictví otevřel Ferdinand I. na zemském sněmu, který se konal v Praze od dubna do září 1528. Do defenzivy zatlačení Šlikové uzavřeli v září 1528 s králem dohodu, na základě které přešly mincovna a obchod se stříbrem pod faktickou kontrolu krále a která současně Šlikům zaručovala spoluúčast na podnikání a určitý podíl na zisku. 28. září 1528 stvrdil dohodu český sněm. Již 30. září, na základě instrukce Ferdinanda I., byla do Jáchymova vyslána královská komise s úkolem prošetřit aktuální situaci přímo na místě. Jáchymovský mincmistr Utz (Oldřich) Gebhart přísahal vzápětí věrnost králi a 30. listopadu mu byla vystavena mincmistrovská instrukce. Současně přešel dozor nad obchodem se stříbrem a mincovní výrobou pod kontrolu vídeňské dvorské komory.
Nové razidla jako demonstrace nového právního stavu
Někdy ke konci roku 1528 zahájila mincovna ražbu tolarů ve změněném provedení, které jasně demonstrovalo nový právní stav a autoritu krále. Na líci spatřujeme polopostavu panovníka, na rubu česko-uherský čtvrcený znak s habsburským štítkem, opis odkazuje výhradně ke královskému majestátu. Po výtvarné stránce se jedná o ražby velmi zajímavé a také krásné, provedené ve stylu rané středoevropské renesance. Stylově shodně provedené tolary, bezpochyby z razidel téhož řezače, byly v této době raženy také ve vídeňské mincovně. Později byly raženy tolary ve stejném výtvarném provedení též v mincovně v hornorakouském Linci. Je zřejmé, že za dodávkami nových razidel do jáchymovské mincovny, čerstvě převzaté pod správu krále, stála vídeňská dvorská komora. Právě ta byla institucí, která v rámci správy královského majetku byla nadřízena jáchymovské mincovně a která na konci roku 1528 a na počátku roku následujícího fakticky přebírala řízení mincovny a kontrolu nad jejím provozem. Zajištění nových razidel, která byla nezbytná pro pokračování výroby a demonstraci nového právního stavu v provozování mincovní výroby v Jáchymově, bylo jedním z nezbytných úkonů královských vídeňských úředníků. Můžeme pouze spekulovat, proč razidla nebyla objednána u stávajícího dodavatele jáchymovské mincovny. Snad z obavy, aby se dodávky nezdržely, snad z důvodu utajení nebo ve snaze nové ražby výrazně vizuálně odlišit od ražeb šlikovských. Ale možná také jen proto, že dodavatel vídeňské mincovny byl prostě nejsnadněji dostupný a řemeslně dostatečně zdatný. Pravděpodobně z praktických důvodů bylo později od dodávek vídeňských razidel opuštěno a razidla byla nadále objednávána u místních řezačů, kteří mohli pružněji reagovat na potřeby jáchymovské mincovny.
Jáchymovský tolar 1529 MDXXVIIII
Prodaný v Aukci # 26 za 60 000 eur.
