Největší zlatý poklad, který se kdy v Evropě našel, byl objeven přesně před 250 lety na křivoklátském panství knížete Fürstenberka. Poklad měl vážit až 50 kg a obsahoval 7 - 10 tisíc mincí. V aukci 15. října v Praze se bude dražit dukát Karla Egona z Fürstenberku, na jehož ražbu bylo použito keltské zlato z pokladu.
Největší a nejslavnější poklad zlatých keltských mincí byl nalezen u obce Podmokly. „První mince zde byly objevené v roce 1771. Nálezcem měl být údajně nádeník Janota, který našel v údolí zlatá lesklá kolečka a vzal je dětem domů na hraní. Myslel si, že jsou to mosazné knoflíky. Když žíidovský podomní obchodník zjistil, že to je zlato, zpráva se rozšířila a vesničané začali cíleně prohledávat místo nálezu. Ovšem místním nebylo dopřáno ani krátkodobé zbohatnutí, jelikož se o nálezu dozvěděli na správě panství, a majitel Karel Egon z Fürstenberku chtěl zlatý poklad pro sebe, najal si dráby a oni z místních mince doslova vytloukli,“ připomíná historii zlatých mincí Jiří Militký z numismatického oddělení Národního muzea v Praze. To, že se jednalo o mince keltské, v té době nebylo podstatné a ani to nikdo netušil, důležité bylo, že se jednalo o mince z ryzího zlata.
Způsoby, jakými byly mince vymáhány od nálezců, byly často velmi kruté, ovšem bylo dosaženo toho, že na křivoklátském panství v rukou Karla Egona z Fürstenberku byla shromážděna část pokladu. Karel Egon velmi vzdělaný, podporoval vědu a umění a dodnes je zachována jeho knihovna, která obsahuje víc než 20 tisíc svazků. Objev vnímal on i aristokratické kruhy jako šťastné znamení. Získané mince byly na Křivoklátu uloženy, roztříděny a spočítány. Karel Egon na mince nazíral jako na zlato, čímž celý poklad stihla rychlá zkáza. Mince byly prodány pražské mincovně a kov byl využit na ražbu dukátů s rokem 1771 panovnice Marie Terezie.
Poklad měl prý vážit až 50 kg a počet roztavených mincí byl tedy 7 až 10 tisíc. Malá část mincí se fyzicky dochovala, přičemž se jedná o několik desítek kusů rozptýlených do několika evropských sbírek. Největší sbírka podmokelských ražeb je v Mincovním kabinetu ve Vídni a pražském Národním muzeu. „Příběh podmokelského pokladu je smutný, ale zároveň strhující svojí dynamikou i výjimečným obsahem. Jedná se o jednu z velmi významých kapitol počátku středoevropské numismatiky a archeologie,“ dodává Jiří Militký.
V aukci budeme nabízet dukát Karla Egona z Fürstenberku jako položku číslo 269. Dukát je velice vzácný a je ražen právě z roztaveného keltského pokladu.
