Statéry typu Rolltier patří bezpochyby k nejzajímavějším keltským mincím přisuzovaným středoevropským Bójům. Nálezové lokality svědčí o původu těchto krásných a velmi vzácných ražeb v Čechách a v Horním Rakousku. Podle některých autorů mohly být raženy také ve Slezsku, na Moravě či na Slovensku. V Paulsenově monografii z roku 1933 je dokumentováno šest kusů, které lze na základě výtvarného stylu bezpečně rozdělit do dvou základních skupin.
Tři základní skupiny staterů podle Paulsena
Na rubní straně ražeb první skupiny (Paulsen 216–219) vidíme řemeslně dokonale provedený obraz mytického tvora, připomínajícího draka, se stočeným tělem a zatočeným ocasem. Na líci je obraz nejasného významu připomínající stylizovanou hlavu zvířete v čelním pohledu. Ražby první skupiny mají nejvyšší průměrnou hmotnost. I s ohledem na kvalitní stylové zpracování označil Paulsen tyto ražby jako nejstarší. Statérům typu Rolltier se později věnovali Karl Pink, který upozornil na možný skytský původ motivu, Karel Castelin a v nejnovější době Jiří Militký. I na základě jejich zjištění se lze domnívat, že mince první skupiny byly raženy v Čechách, snad na stradonickém oppidu, někdy v poslední čtvrtině 2. století nebo nejpozději na přelomu 2. a 1. století před Kristem. Výtvarná kvalita razidel první skupiny je fascinující a je jisté, že vydavatel mince měl v úmyslu prostřednictvím obrazu mince vyjádřit její výjimečnost. Jiří Militký v publikaci Hradiště u Stradonic (2015) vyslovil hypotézu o náboženském účelu ražby statérů typu Rolltier.
Druhá skupina statérů typu Rolltier (Paulsen 220–221), pro kterou je charakteristické hrubší výtvarné provedení a také nižší ryzost a nižší hmotnost jednotlivých kusů, zastupuje ražby zcela jistě mladší. Nálezové lokality se koncentrují v Horním Rakousku, kde byly tyto mince téměř jistě raženy a to pravděpodobně v první polovině 1. století před Kristem.
Vedle dvou výše zmíněných skupin statérů typu Rolltier existuje ovšem ještě skupina třetí (Kostur – Gášpár 2018, č. 125.1), zastoupená mj. jedním exemplářem z Flescheho sbírky (Ziegaus 2010). Obrazy rubu i líce ve variantním provedení vychází také z ikonografie první skupiny, jsou ovšem precizněji provedeny než u ražeb skupiny druhé. Zajímavý je větší hmotnostní rozptyl několika známých exemplářů, svědčící pravděpodobně o delším období ražby. Nálezové lokality nejsou známé. Statéru z Flescheho sbírky věnoval obsáhlý komentář Bernward Ziegaus. Vyslovil domněnku, že mince je pravděpodobně česká, nelze ovšem vyloučit její původ ve Slezsku, na Moravě či na Slovensku.
Extrémně vzácný statér otevře Aukci #28
V 28. aukci bude pod položkou č. 1 dražen nově objevený exemplář statéru třetí skupiny ze soukromé sbírky. Nižší hmotnost a nižší ryzost kovu dokládají pozdní ražbu z první poloviny 1. století před Kristem, možná i z jejího závěru. Místo ražby nelze bezpečně určit. Pravděpodobně se jedná o minci českou, hmotností a ryzostí kovu se ovšem blíží také statérům raženým ve Slezsku a na Slovensku v době mincování bratislavského oppida.
AUTOR: Tomáš Smělý, aukční specialista
Tomáš je aukčním garantem pro keltské, řecké a římské mince, české středověké mince a habsburské mince do roku 1657, s výjimkou ražeb sedmihradských a uherských, a také garantem pro cizí mince do poloviny 17. století. S numismatikou se seznámil díky dědečkovi, který se jako důchodce věnoval sbírání mincí a při častých návštěvách vnuka seznamoval se svou nevelkou sbírkou a vedl ho k četbě numismatické literatury. Od té doby se Tomáš věnuje numismatice a to i na badatelské úrovni. Vyslovil řadu přednášek na tuzemských i zahraničních konferencích, pravidelně publikuje odborné články. Je považován za jednoho z předních odborníků na středoevropské keltské mincovnictví a české mincovnictví 16. a počátku 17. století.
